Opravně letadel v Mošnově hrozí úpadek, lidé se bojí o práci
Zaměstnanci společnosti Job Air Technic, která se na letišti v Mošnově na Novojičínsku zabývá opravami letadel, se dnes odpoledne sešli na protestním mítinku. Firma je v insolvenčním řízení, hrozí jí vyhlášení úpadku a lidé se obávají, že bude následovat útlum provozu a propouštění pracovníků. Zaměstnanci vyzvali věřitele, vládu i zástupce regionu, aby pomohli zachovat 200 pracovních míst, která ve firmě jsou.
Mítink svolala dozorčí rada společnosti. "Odbory tady nejsou, my jako dozorčí rada teď nechtěně suplujeme odborovou organizaci. U zaměstnanců vidíme obavy a beznaděj. Svolali jsme ten mítink, protože je to jedna z posledních možností, jak někoho vyprovokovat k nějakému jednání," řekl předseda dozorčí rady Libor Jílek.
Insolvenční návrh podala Česká exportní banka společně s Českou spořitelnou kvůli dluhům přesahujícím 760 milionů korun. Dluhy pocházejí z nesplacených úvěrů, které si firma Job Air Technic vzala v roce 2007. Mezi dalšími věřiteli je například společnost Letiště Ostrava s pohledávkami téměř 13 milionů korun, dalších více než 11 milionů korun představují nezaplacené odvody pojistného na sociální zabezpečení.
Insolvenční návrh a hrozba úpadku přitom přišly ve chvíli, kdy se firmě po letech konečně začalo dařit. Stala se jediným smluvním partnerem ruského Aeroflotu pro servis a opravy letadel Airbus 320 mimo území bývalého Sovětského svazu. Loni v říjnu začala společnost Job Air Technic v obří opravně velkých letadel v Mošnově poprvé pracovat na plnou kapacitu. Smlouva s Aeroflotem měla firmě pomoci dostat se z dluhů.
Firma navíc našla strategického investora, švýcarskou společnost SR Technics. Ředitel Job Air Technics Daniel Barč řekl, že tato firma je jedním z největších hráčů na poli údržby letadel. Díky ní by se počet zaměstnanců v Mošnově mohl zvýšit až o dalších 250.
"My jsme poměrně dlouhou dobu s bankami vyjednávali, řešili jsme otázku možné restrukturalizace, případně vstupu strategického partnera a byli jsme dohodnuti, že pokud najdeme vhodného investora pro tento projekt, tak jim to sdělíme. V podstatě ta reakce bank s podáním insolvenčního návrhu a zablokováním bankovních účtů společnosti následovala bezprostředně poté, co jsme je seznámili s tím, že jsme našli strategického investora," řekl Barč.
Mluvčí České exportní banky Věra Dušková ale řekla, že o strategickém investorovi se banka bohužel dozvěděla až poté, co byl insolvenční návrh podán. "Velice usilovně pracujeme na tom, abychom sladili zájmy naše i spořitelny, a děláme všechno pro to, aby tam ten provoz mohl zůstat," řekla Dušková. Stáhnout insolvenční návrh podle ní v této chvíli banka nemůže.
Barč řekl, že v případě prohlášení úpadku záleží na velmi rychlém rozhodnutí bank o tom, jakým způsobem ho budou chtít řešit. "Úpadek můžete řešit reorganizací, nebo konkurzem. Reorganizace znamená zachování provozu podniku a konkurz v podstatě ukončení provozu a prodej majetku," řekl Barč. Uvedl, že Česká spořitelna podle insolvenčního rejstříku zatím zastává pozici konkurzu, Česká exportní banka by provoz ráda zachovala.
"Jako věřitel jsme vždy pro jasné a transparentní řešení dané situace a jednoznačně podporujeme možnost zachování chodu podniku v rámci daných legislativních parametrů," uvedl Marek Pšeničný z tiskového centra České spořitelny.
"Každopádně prohlášení úpadku bude mít velmi negativní dopad vůbec na fungování podniku jako takového, protože ze strany zákazníků poslat letadlo na údržbu do organizace, která je v úpadku, je příliš rizikové," řekl Barč.
Firmě také brzy skončí pojistka a hrozí, že ji pojišťovací společnosti v současné situaci neobnoví. "Bez ní by to bylo obrovské riziko. Letecké společnosti ztratí důvěru ve firmu, protože uvidí, že není krytá," řekl Jílek.
Navíc se obává, že pokud příští týden nedostanou výplatu, mohla by firmu opustit část vysoce kvalifikovaných zaměstnanců. "Žádáme společnosti, aby nám rychleji proplatily faktury, abychom měli na výplaty. Do 15. března musíme dát dohromady peníze alespoň na lednové výplaty," řekl Jílek.
Podle Barče by konkurz byl i pro věřitele nejhorším řešením. "Hodnotu toho podniku tvoří zaměstnanci, jejich oprávnění a licence, které tady máme. To znamená hodnota samotného majetku v porovnání s hodnotou fungujícího podniku je zanedbatelná," řekl ředitel.
Opravna byla původně součástí leteckého holdingu CCG ostravského podnikatele Daneše Zátorského. Ten už v ní ale nepůsobí. Majoritními vlastníky mošnovské opravny jsou nyní Barč a obchodní šéf Daniel Hurta.
Od počátku firma fungovala díky státním dotacím. Ty se ale postupně snižovaly, firma podle Jílka nebyla schopna vyprodukovat dostatečný zisk ze svého provozu, a tak se dostala do problémů.
Barč řekl, že firma od státu dostala celkem 364 milionů korun, z toho 330 milionů činily dotace na podnikatelskou činnost a 34 milionů na školení zaměstnanců. Celková dotace, která Job Air Technic měla být vyplacena, ale podle něj činí 671 milionů. "Za poslední dva roky jsme uplatnili nárok na vyplacení dotace ve výši 150 milionů korun a bylo nám přiznáno deset procent z té částky," řekl Barč.
zdroj: ČTK
